Celovečerní film vizuálního umělce Tomáše Svobody „Jako z filmu“ není o filmu. Nejedná se o esejistickou úvahu o pohyblivém obraze. Není komediální historkou z jednoho letního odpoledne. Nelze jej vnímat jako záznam pracovního postupu. Není ani převyprávěným filmem. A už vůbec není o technologii vzniku filmového záznamu. Je o životě.

Je to experiment, v němž je film ryze uměleckým prostředkem. Médium filmu patří ke stěžejním tématům v tvorbě Tomáše Svobody. Filmové postupy, dekorace či obsahy se stávají součástí jeho instalací, performancí a videí. Svoboda nejprve studoval malbu na výtvarných akademiích v Praze a v Karlsruhe. Záhy však přešel k volnější tvorbě, v níž se soustředí na několik tematických okruhů – vztah mezi obrazem a slovem, analýzu komerčních médií, vliv filmu na moderní společnost či audio/vizuální komunikaci jako takovou. Výsledkem je metoda, kterou sám Svoboda označuje souslovím „imagine film“. Ve své tvorbě užívá základních prvků filmového jazyka, které v divákově imaginaci konotují další představy a významy. Konečné dílo je vždy mentálním konstruktem konkrétního diváka. Zároveň se představivost a divácká zkušenost, s nimiž Svoboda počítá, stávají nedílnou součástí instalace.